BOZP u zaměstnanců, kteří neumí česky

Co přesně zákon žádá

Zákoník práce v § 106 odst. 1 dává zaměstnanci právo na informace o rizicích jeho práce a o opatřeních na ochranu před nimi a k tomu připojuje jednu podmínku, informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. To slovo je celý základ. O jazyce, tlumočníkovi ani překladu v zákoně nestojí nic.

Jazykový rozměr do toho vnáší až výklad Státního úřadu inspekce práce. Ten ve vlastní metodice ke školení cizinců z BOZP uvádí, že zaměstnavatel má školení zajistit tak, aby informace byly pro zaměstnance srozumitelné a ověřitelné, a že k tomu může využít tlumočníka nebo vést školení v jazyce, kterému zaměstnanec porozumí. Jako právní základ přitom odkazuje na § 37 odst. 5, § 103 odst. 1 písm. f) a § 103 odst. 2 zákoníku práce.

Nejdůležitější věta té metodiky se týká papírů, ne školení. Pokud cizinec potřebuje ke své práci používat písemnou dokumentaci BOZP, musí být podle SÚIP také srozumitelná, tedy v jazyce, kterému zaměstnanec rozumí, aby do ní mohl v případě nutnosti kdykoli nahlédnout.

Užitečný detail, který šetří peníze, právní předpisy nestanovují bližší odborné požadavky na tlumočníka. Nemusí tedy jít o soudního tlumočníka a v mnoha provozech tuhle roli zastane vlastní zaměstnanec.

Řeknu rovnou i to, co se v reklamách zamlčuje

Neexistuje předpis, který by vyjmenoval dokumenty, jež musíte přeložit. Kdo tvrdí, že vám zákon nařizuje překlad dokumentace, přehání. Zákon nařizuje srozumitelnost a překlad je jen jeden ze způsobů, jak jí dosáhnout.

Stejně tak jazyková srozumitelnost není samostatnou kontrolní prioritou. V Ročním programu kontrolních akcí SÚIP na rok 2026 se slova jazyk, tlumočník ani překlad nevyskytují. Je to vedlejší nález uvnitř kontrol, které prioritou jsou, nelegální zaměstnávání, pracovní podmínky zaměstnanců ze zahraničí a běžné kontroly BOZP.

To ale neznamená, že je to jedno. Znamená to, že vás na tom nikdo nebude hledat, zato vás na tom najde každý, kdo k vám z jiného důvodu přijde.

Proč podpis na české prezenční listině nestačí

Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1276/2023 ze dne 30. 4. 2024 zabýval tím, kdy je zaměstnanec řádně seznámen s předpisy k zajištění bezpečnosti práce. Uzavřel, že řádné seznámení znamená, že zaměstnanec obsah náležitě vnímal a se zřetelem ke své duševní vyspělosti mu porozuměl, a že pouhé přečtení a podepsání písemných pokynů nestačí. Důkazní břemeno o tom, že zaměstnanec dostal dost informací, nese zaměstnavatel.

Rozsudek o cizincích ani o jazyce nemluví, řešil jinou situaci. Ale logika je použitelná přímo, podpis pod textem, kterému člověk nerozumí, je právě ten formalismus, který soud odmítl uznat. Když se stane úraz, tohle je první věc, kterou bude protistrana zkoumat.

Zákoník práce k tomu v § 103 odst. 3 přidává povinnost určit způsob ověřování znalostí. SÚIP upřesňuje, že se ověřuje zejména písemnou nebo ústní zkouškou, testem či pohovorem. Z toho plyne praktický důsledek, ověření musí být samo o sobě srozumitelné, jinak neověřuje nic.

Co bývá potřeba mít v druhém jazyce a jak jistá ta potřeba je

Následující rozdělení není citace předpisu, protože takový předpis neexistuje. Je to seřazení podle toho, jak pevně se dané tvrzení dá opřít o metodiku SÚIP a o text zákoníku práce.

Vysoká jistota, opřeno přímo o metodiku SÚIP: bezpečnostní pokyny na pracovišti, které má zaměstnanec číst. Provozní řády a místní provozní bezpečnostní předpisy, podle kterých obsluhuje zařízení. Výtah z návodu výrobce ke stroji, který obsluhuje. Obsah školení BOZP a ověření znalostí.

Střední jistota, vyplývá z logiky důkazního břemene, ale text předpisu to neříká: záznam o školení a prezenční listina, části havarijního a evakuačního plánu, které má zaměstnanec sám plnit, vnitřní předpisy podle § 37 odst. 5. Ověřte u odborně způsobilé osoby podle konkrétního provozu.

Zákon jazyk neupravuje: pracovní smlouva a písemná informace o obsahu pracovního poměru podle § 37 odst. 1. Doporučovaným řešením bývá dvojjazyčné vyhotovení s doložkou o rovné platnosti nebo s určením, že závazné je české znění.

Jedna kolize, na kterou se často naráží, bezpečnostní list chemické látky musí být podle čl. 31 odst. 5 nařízení REACH v úředním jazyce členského státu, tedy česky. Ne v jazyce zaměstnance. Pokud s látkou pracuje cizinec, potřebujete česky bezpečnostní list a k tomu srozumitelný výtah pokynů pro něj. Ty dvě povinnosti jdou proti sobě a je nutné splnit obě.

Bezpečnostní značky jsou naopak piktogramy právě proto, aby jazyk nepotřebovaly. Povinnost seznámit zaměstnance s jejich významem podle § 6 zákona č. 309/2006 Sb. ale jazyk potřebuje.

Co inspekce doopravdy nachází

Program kontrolních akcí SÚIP na rok 2026 uvádí mezi nejčastějšími nedostatky v BOZP dvě čísla, která stojí za pozornost, protože se netýkají jazyka, ale úplně obyčejného pořádku v papírech. Ve 30 % případů osnovy školení neobsahují platné právní a ostatní předpisy nebo návody výrobce. Ve 23 % případů chybělo školení, zejména právě k návodům výrobců.

Jinými slovy, než začnete řešit překlad, ověřte si, jestli vaše osnova vůbec odpovídá tomu, co dnes platí a co u vás stojí za stroje. Naprostá většina zjištěných nedostatků je tady, ne v jazyce.

Rozsah kontrol pro představu. SÚIP plánuje na rok 2026 nejméně 19 200 kontrol, z toho nejméně 8 700 v bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízeních, nejméně 6 700 v oblasti zaměstnanosti a nejméně 3 800 v pracovněprávních vztazích včetně pracovních podmínek zaměstnanců ze zahraničí.

Podle Roční souhrnné zprávy SÚIP za rok 2025 bylo při kontrolách nelegálního zaměstnávání zjištěno 2 484 nelegálně zaměstnaných osob, z toho 1 673 cizinců, a z nich 947 občanů Ukrajiny. Uloženo bylo 779 pokut v celkové výši 133 398 500 Kč. Poznámka pro pořádek. Program kontrolních akcí na rok 2026 uvádí za tentýž rok mírně jiná čísla, pravděpodobně proto, že pracoval s předběžnými daty. Vycházím z Roční souhrnné zprávy.

Kolik to může stát

Sankce za porušení povinností v bezpečnosti práce upravuje zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Nedodržení povinností při zajišťování bezpečnosti práce stanovených v § 101 až 103 zákoníku práce je přestupkem podle § 30 odst. 1 písm. f) s horní hranicí 2 000 000 Kč.

Jednu věc je nutné říct poctivě. § 106 je formulován jako právo zaměstnance, ne jako přímo sankcionovaná povinnost. Nesrozumitelná informace se proto postihuje přes § 103, na který § 30 odkazuje. Tuhle konstrukci považuji za správnou, ale nejsem advokát a nemohu ji zaručit. Veřejně publikované rozhodnutí, které by pokutovalo právě jazykovou nesrozumitelnost, jsem nenašel.

V oblasti zaměstnávání jsou sazby vyšší. Umožnění výkonu nelegální práce je podle § 140 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, přestupkem s pokutou do 10 000 000 Kč a s dolní hranicí 50 000 Kč. K tomu může přijít zákaz činnosti až na dva roky a zveřejnění rozhodnutí na úřední desce SÚIP po dobu jednoho roku. To zveřejnění bývá pro malou firmu horší než samotná pokuta.

Co mít připravené, než někdo přijde

Praktický obsah šanonu, který u kontroly obstojí, vypadá u zaměstnance neovládajícího češtinu takto:

Osnova vstupního školení, která odpovídá dnešním předpisům a návodům výrobců vašich strojů. Záznam o školení s prohlášením zaměstnance, že rozuměl a měl možnost se ptát, v jazyce, kterému rozumí. Vyhodnocení znalostí, také srozumitelné. Seznámení s riziky konkrétního pracoviště a s opatřeními. Jednostránkový výtah z návodu ke každému stroji, který obsluhuje. Postup při úrazu a evakuaci. Záznam o tom, kdo školil, v jakém jazyce a kdo případně tlumočil.

Většina té složky je česká práce, kterou dělám běžně. Cizojazyčná je jen menší část, a právě proto pro ni používám dvojjazyčné vzory se závazným českým zněním, ne překlad celé dokumentace.

Vedení agendy BOZP u mě začíná na 1 290 Kč měsíčně. Na poptávku odpovím do dvou pracovních dnů.