BOZP u zaměstnanců, kteří neumí česky

Co přesně zákon žádá

Zákoník práce v § 106 odst. 1 dává zaměstnanci právo na informace o rizicích jeho práce a o opatřeních na ochranu před nimi a k tomu připojuje jednu podmínku: informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. To slovo je celý základ. O jazyce, tlumočníkovi ani překladu v zákoně nestojí nic.

Jazykový rozměr do toho vnáší až výklad Státního úřadu inspekce práce. Ten ve vlastní metodice ke školení cizinců z BOZP uvádí, že zaměstnavatel má školení zajistit tak, aby informace byly pro zaměstnance srozumitelné a ověřitelné, a že k tomu může využít tlumočníka nebo vést školení v jazyce, kterému zaměstnanec porozumí. Jako právní základ přitom odkazuje na § 37 odst. 5, § 103 odst. 1 písm. f) a § 103 odst. 2 zákoníku práce.

Nejdůležitější věta té metodiky se týká papírů, ne školení. Pokud cizinec potřebuje ke své práci používat písemnou dokumentaci BOZP, musí být podle SÚIP také srozumitelná, tedy v jazyce, kterému zaměstnanec rozumí, aby do ní mohl v případě nutnosti kdykoli nahlédnout.

Užitečný detail, který šetří peníze: právní předpisy nestanovují bližší odborné požadavky na tlumočníka. Nemusí tedy jít o soudního tlumočníka a v mnoha provozech tuhle roli zastane vlastní zaměstnanec.

Řeknu rovnou i to, co se v reklamách zamlčuje

Neexistuje předpis, který by vyjmenoval dokumenty, jež musíte přeložit. Kdo tvrdí, že vám zákon nařizuje překlad dokumentace, přehání. Zákon nařizuje srozumitelnost a překlad je jen jeden ze způsobů, jak jí dosáhnout.

Stejně tak jazyková srozumitelnost není samostatnou kontrolní prioritou. V Ročním programu kontrolních akcí SÚIP na rok 2026 se slova jazyk, tlumočník ani překlad nevyskytují. Je to vedlejší nález uvnitř kontrol, které prioritou jsou: nelegální zaměstnávání, pracovní podmínky zaměstnanců ze zahraničí a běžné kontroly BOZP.

To ale neznamená, že je to jedno. Znamená to, že vás na tom nikdo nebude hledat, zato vás na tom najde každý, kdo k vám z jiného důvodu přijde.

Proč podpis na české prezenční listině nestačí

Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1276/2023 ze dne 30. 4. 2024 zabýval tím, kdy je zaměstnanec řádně seznámen s předpisy k zajištění bezpečnosti práce. Uzavřel, že řádné seznámení znamená, že zaměstnanec obsah náležitě vnímal a se zřetelem ke své duševní vyspělosti mu porozuměl, a že pouhé přečtení a podepsání písemných pokynů nestačí. Důkazní břemeno o tom, že zaměstnanec dostal dost informací, nese zaměstnavatel.

Rozsudek o cizincích ani o jazyce nemluví, řešil jinou situaci. Ale logika je použitelná přímo: podpis pod textem, kterému člověk nerozumí, je právě ten formalismus, který soud odmítl uznat. Když se stane úraz, tohle je první věc, kterou bude protistrana zkoumat.

Zákoník práce k tomu v § 103 odst. 3 přidává povinnost určit způsob ověřování znalostí. SÚIP upřesňuje, že se ověřuje zejména písemnou nebo ústní zkouškou, testem či pohovorem. Z toho plyne praktický důsledek: ověření musí být samo o sobě srozumitelné, jinak neověřuje nic.

Co bývá potřeba mít v druhém jazyce a jak jistá ta potřeba je

Následující rozdělení není citace předpisu, protože takový předpis neexistuje. Je to seřazení podle toho, jak pevně se dané tvrzení dá opřít o metodiku SÚIP a o text zákoníku práce.

Vysoká jistota, opřeno přímo o metodiku SÚIP: bezpečnostní pokyny na pracovišti, které má zaměstnanec číst; provozní řády a místní provozní bezpečnostní předpisy, podle kterých obsluhuje zařízení; výtah z návodu výrobce ke stroji, který obsluhuje; obsah školení BOZP a ověření znalostí.

Střední jistota, vyplývá z logiky důkazního břemene, ale text předpisu to neříká: záznam o školení a prezenční listina, části havarijního a evakuačního plánu, které má zaměstnanec sám plnit, vnitřní předpisy podle § 37 odst. 5. OVĚŘIT u odborně způsobilé osoby podle konkrétního provozu.

Zákon jazyk neupravuje: pracovní smlouva a písemná informace o obsahu pracovního poměru podle § 37 odst. 1. Doporučovaným řešením bývá dvojjazyčné vyhotovení s doložkou o rovné platnosti nebo s určením, že závazné je české znění.

Jedna kolize, na kterou se často naráží: bezpečnostní list chemické látky musí být podle čl. 31 odst. 5 nařízení REACH v úředním jazyce členského státu, tedy česky. Ne v jazyce zaměstnance. Pokud s látkou pracuje cizinec, potřebujete česky bezpečnostní list a k tomu srozumitelný výtah pokynů pro něj. Ty dvě povinnosti jdou proti sobě a je nutné splnit obě.

Bezpečnostní značky jsou naopak piktogramy právě proto, aby jazyk nepotřebovaly. Povinnost seznámit zaměstnance s jejich významem podle § 6 zákona č. 309/2006 Sb. ale jazyk potřebuje.

Co inspekce doopravdy nachází

Program kontrolních akcí SÚIP na rok 2026 uvádí mezi nejčastějšími nedostatky v BOZP dvě čísla, která stojí za pozornost, protože se netýkají jazyka, ale úplně obyčejného pořádku v papírech. Ve 30 % případů osnovy školení neobsahují platné právní a ostatní předpisy nebo návody výrobce. Ve 23 % případů chybělo školení, zejména právě k návodům výrobců.

Jinými slovy: než začnete řešit překlad, ověřte si, jestli vaše osnova vůbec odpovídá tomu, co dnes platí a co u vás stojí za stroje. Naprostá většina zjištěných nedostatků je tady, ne v jazyce.

Rozsah kontrol pro představu. SÚIP plánuje na rok 2026 nejméně 19 200 kontrol, z toho nejméně 8 700 v bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízeních, nejméně 6 700 v oblasti zaměstnanosti a nejméně 3 800 v pracovněprávních vztazích včetně pracovních podmínek zaměstnanců ze zahraničí.

Podle Roční souhrnné zprávy SÚIP za rok 2025 bylo při kontrolách nelegálního zaměstnávání zjištěno 2 484 nelegálně zaměstnaných osob, z toho 1 673 cizinců, a z nich 947 občanů Ukrajiny. Uloženo bylo 779 pokut v celkové výši 133 398 500 Kč. Poznámka pro pořádek: Program kontrolních akcí na rok 2026 uvádí za tentýž rok mírně jiná čísla, pravděpodobně proto, že pracoval s předběžnými daty. Vycházím z Roční souhrnné zprávy.

Kolik to může stát

Sankce za porušení povinností v bezpečnosti práce upravuje zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Nedodržení povinností při zajišťování bezpečnosti práce stanovených v § 101 až 103 zákoníku práce je přestupkem podle § 30 odst. 1 písm. f) s horní hranicí 2 000 000 Kč.

Jednu věc je nutné říct poctivě. § 106 je formulován jako právo zaměstnance, ne jako přímo sankcionovaná povinnost. Nesrozumitelná informace se proto postihuje přes § 103, na který § 30 odkazuje. Tuhle konstrukci považuji za správnou, ale nejsem advokát a označuji ji jako OVĚŘIT. Veřejně publikované rozhodnutí, které by pokutovalo právě jazykovou nesrozumitelnost, jsem nenašel.

V oblasti zaměstnávání jsou sazby vyšší. Umožnění výkonu nelegální práce je podle § 140 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, přestupkem s pokutou do 10 000 000 Kč a s dolní hranicí 50 000 Kč. K tomu může přijít zákaz činnosti až na dva roky a zveřejnění rozhodnutí na úřední desce SÚIP po dobu jednoho roku. To zveřejnění bývá pro malou firmu horší než samotná pokuta.

Co mít připravené, než někdo přijde

Praktický obsah šanonu, který u kontroly obstojí, vypadá u zaměstnance neovládajícího češtinu takto:

Osnova vstupního školení, která odpovídá dnešním předpisům a návodům výrobců vašich strojů. Záznam o školení s prohlášením zaměstnance, že rozuměl a měl možnost se ptát, v jazyce, kterému rozumí. Vyhodnocení znalostí, také srozumitelné. Seznámení s riziky konkrétního pracoviště a s opatřeními. Jednostránkový výtah z návodu ke každému stroji, který obsluhuje. Postup při úrazu a evakuaci. Záznam o tom, kdo školil, v jakém jazyce a kdo případně tlumočil.

Většina té složky je česká práce, kterou dělám běžně. Cizojazyčná je jen menší část, a právě proto pro ni používám dvojjazyčné vzory se závazným českým zněním, ne překlad celé dokumentace.

Vedení agendy BOZP u mě začíná na 1 290 Kč měsíčně. Na poptávku odpovím do dvou pracovních dnů.